(Učení se slyšet sebe)
Po zastavení nepřichází odpovědi.
Přichází ticho.
A v tom tichu se může začít objevovat něco,
co bylo dlouho přehlušeno:
vlastní vnímání.
Hluboký vhled
Všímání není analýza.
Není to přemýšlení o sobě.
Je to návrat k přímému prožitku.
K jemným signálům:
co je příjemné
co je nepříjemné
co stahuje
co uvolňuje
co vyčerpává
co vyživuje
Dlouho jsme mohli slyšet spíš:
co se má
co se očekává
co je správné
co je potřeba
A tak se schopnost slyšet sebe přesunula do pozadí.
Nezmizela.
Jen se stáhla.
Zrcadlo
Možná jsi byla vedena k tomu:
vnímat druhé dřív než sebe
rozpoznat náladu v místnosti
přizpůsobit se
nevyčnívat
nezatěžovat
Citlivost pak sloužila přežití.
Ale ne vztahu k sobě.
A tak se mohlo stát,
že:
poznáš, co potřebují druzí
ale nevíš, co potřebuješ ty
poznáš napětí v druhém
ale nevšimneš si vlastního
poznáš změnu atmosféry
ale ne změnu v těle
Psychosomatika
Když se začínáš všímat sebe,
může se objevit:
nejistota
zmatky
pocit „nevím“
vnitřní hluk
nebo naopak prázdno
Protože nervový systém byl zvyklý skenovat okolí.
Ne sebe.
Všímání sebe může být zpočátku vnímáno jako ohrožení.
Pozornost se stahuje dovnitř.
Tam, kde dřív nebylo bezpečno.
Rodové vzorce
V mnoha rodinách bylo bezpečnější:
nevnímat sebe
nevědět
necítit
Protože vědomí vlastních potřeb mohlo vést ke konfliktu.
A konflikt mohl znamenat:
odmítnutí
trest
stažení lásky
Tak vznikl nevědomý vzorec:
Nevšímám si sebe, abych zůstala v bezpečí.
Přepis
Všímání není sobectví.
Je to návrat k orientaci.
Bez vnímání sebe nelze:
nastavit hranice
poznat potřeby
rozlišit, co je moje a co ne
Možná poprvé může vzniknout nová zkušenost:
Vnímat sebe neznamená ztratit vztah.
Ale vytvořit ho.
Jemné ukotvení
Nemusíš hned vědět.
Stačí si začít všímat:
Co se děje v těle?
Jak dýchám?
Co se ve mně právě mění?
Bez hodnocení.
Bez tlaku na odpověď.
Jen všimnutí.
Somatické projevy při čtení
Při rezonanci se může objevit:
jemné brnění
napětí v krku
vlna emocí bez jasného důvodu
pocit zahlcení
zpomalení
nebo potřeba odvrátit pozornost
To je přirozené.
Pozornost se vrací domů.
A tělo se učí,
že být slyšeno
je možné.
Přejít na další téma – 3. Bezpečí v těle
Zpět na Rozcestník
Sofie
