Sen o vodníkovi. Paměť těla. Pravda duše.
Bylo mi pět, možná šest let.
A začala jsem se v noci probouzet strachy.
Stále stejný sen.
Rozkvetlá louka. Krásný rybník. Klid. Ticho. Bezpečí.
Přiblížím se k vodě. Sotva se dotknu hladiny —
z vody vyskočí zelená příšera. Vodník.
Chytne mě. Stáhne pod hladinu.
Nemohu se nadechnout.
Polykám vodu. Topím se.
Nemohu zpátky nahoru.
Vzduch dochází.
Tělo panikaří.
Vědomí se ztrácí.
A pak probuzení.
Pláč. Nekontrolovatelný.
Slzy proudem.
Počůraná strachy.
Takových nocí bylo mnoho.
A dnes vím, že to nebyl jen sen.
—
VHLED
Vodník nebyl pohádková bytost.
Byl ztělesněním něčeho, co bylo větší než dětská psychika.
Voda je emoce.
Hloubka. Nevědomí. Rodová paměť.
A vodník je to, co z vody vyskakuje, když se dítě dotkne pravdy, na kterou není připravené.
Ten sen říká:
„Když se přiblížíš k emocím, budeš pohlcena.“
„Když se dotkneš pravdy, přijde trest.“
„Nesmíš dýchat. Nesmíš mluvit. Nesmíš být.“
—
ZRCADLO
Dítě nestáhl vodník.
Stáhla ho emoční hloubka dospělých, kteří sami neuměli dýchat.
Strach nebyl můj.
Byl převzatý.
Někdo v rodě se topil v emocích.
Někdo v rodě neměl prostor nadechnout se.
Někdo v rodě byl stažen pod hladinu viny, studu, strachu nebo ticha.
A dětská duše to zachytila.
Protože děti vždy nesou to, co dospělí neunesou.
—
PSYCHOSOMATIKA
Pocit topení se.
Zadržovaný dech.
Noční pomočování.
To není slabost.
To je nervový systém v absolutním přetížení.
Tělo říkalo:
„Je toho moc.“
„Nemohu to unést.“
„Nemohu dýchat ve světě, kde není bezpečno cítit.“
—
ABSOLUTNÍ PRAVDA
Ten sen nebyl varování.
Byl volání o pomoc.
A zároveň důkaz obrovské citlivosti.
Schopnosti vnímat hloubku.
Napojení na nevědomé vrstvy.
To, co mělo zlomit, mě formovalo.
—
PŘEPIS RODOVÝCH VZORCŮ
Dnes říkám:
Už se nemusím topit v cizích emocích.
Už nemusím nést strach, který není můj.
Už nemusím mlčet, abych přežila.
Mohu se dotknout vody — a zůstat na hladině.
Mohu cítit — a dýchat.
Mohu jít do hloubky — a neztratit se.
Vodník se mění.
Z příšery se stává strážce hranic.
Z hrozby průvodce.
A malé dítě ve mně už není samo.
Je držené.
Viděné.
V bezpečí.
Sofie