Dlouho jsem si myslela,
že ticho znamená klid.
Že když se nehádáme,
je všechno v pořádku.
Že když nic neříkám…
tak nic nezkazím.
A tak jsem mlčela.
O tom, co cítím.
O tom, co mi vadí.
O tom, co bych potřebovala říct.
A on mlčel taky.
A mezi námi…
byl klid.
Ale ne ten, který spojuje.
Ten, který odděluje.
Protože to, co neřekneš…
nezmizí.
Zůstane.
A začne růst.
V prostoru mezi vámi.
V pohledech.
V drobných odstupech,
které si ani neuvědomíš.
Až se jednoho dne podíváš…
a zjistíš,
že už se vlastně nepotkáváte.
Možná vztah nekončí ve chvíli,
kdy odejdeš.
Možná končí ve chvíli,
kdy přestaneš mluvit pravdu.
A možná…
to, co se bojíš říct,
je přesně to, co vás může znovu spojit.
🖤🐑 Sofie
