Pohled druhých – komu patří moje přitažlivost?
Milá duše…
zkus si vybavit chvíli,
kdy ses cítila krásná.
Ne pro někoho.
Ale sama v sobě.
A teď si všimni…
jak dlouho ten pocit vydržel,
než přišla myšlenka:
„Jak asi působím?“
„Co si pomyslí?“
„Je to v pořádku?“
Možná ses naučila dívat na sebe
očima druhých dřív,
než ses stihla opravdu uvidět sama.
Možná ses začala upravovat…
ne podle toho, jak se cítíš,
ale podle toho, jak budeš přijatá.
ZRCADLO:
Nechceš být viděna.
Chceš být přijata.
MINI TEST
Když se cítíš přitažlivě… co je v tobě nejsilnější?
A) Okamžitě přijde strach, co si o mně pomyslí ostatní
B) Potřeba, aby si toho někdo všiml a ocenil to
C) Smíšené pocity – radost ze sebe, ale i nejistota
D) Klid… vnímám to jako něco, co patří mně
VÝKLAD
A – Strach z pohledu
Tvoje tělo si pamatuje,
že být viděna mohlo znamenat tlak, hodnocení… nebo zranění.
A tak tě chrání tím,
že tě stáhne zpět.
B – Potvrzení zvenku
Dlouho ses učila,
že tvoje hodnota přichází skrze reakce druhých.
A tak se přitažlivost stala mostem k přijetí.
Ale ten most vede ven…
ne dovnitř.
C – Mezi dvěma světy
Část tebe už ví,
že tvoje krása je skutečná.
A část tebe tomu ještě nevěří.
Tohle není slabost.
Tohle je přechod.
D – Vlastní prostor
Začínáš vnímat,
že přitažlivost není něco, co se potvrzuje.
Je to stav.
A ten stav nemusí nikdo schválit,
aby byl pravdivý.
JEMNÉ ZAKONČENÍ
Možná dnes neuděláš žádnou změnu.
A to je v pořádku.
Ale možná si všimneš jednoho momentu…
kdy se na sebe podíváš jinak.
Ne očima druhých.
Ale svýma.
A to stačí.
V lásce, úctě, respektu a absolutní pravdě