Pocit „nejsem dost“
Milá duše…
je tu tichý pocit,
který se neozývá nahlas.
Nepřijde jako myšlenka.
Spíš jako vnitřní nastavení.
„Nejsem dost hezká.“
„Nejsem dost přitažlivá.“
„Nejsem dost dobrá.“
A tak se začneš snažit.
Být lepší.
Více se přizpůsobit.
Více se snažit být „ta správná“.
Ale ať uděláš cokoliv…
ten pocit tam někde zůstává.
ZRCADLO:
Nejde o to, že nejsi dost.
Jde o to,
že ses to naučila cítit.
Možná to vzniklo dávno.
Z pohledů.
Ze srovnávání.
Ze slov, která jsi slyšela.
A tak se v tobě vytvořil vnitřní hlas,
který neustále hledá,
co ještě chybí.
MINI TEST
Když se máš ukázat, otevřít nebo být blízko… co se objeví?
A) Pocit, že nejsem dost dobrá nebo přitažlivá
B) Snažím se být lepší, aby mě druhý přijal
C) Část mě ví, že jsem dost… ale nevěřím tomu úplně
D) Vnímám svou hodnotu, i když cítím nejistotu
VÝKLAD
A – Hluboký vzorec nedostatečnosti
Ten pocit nevznikl v tobě.
Jen jsi ho převzala.
A opakovala tak dlouho,
až se stal realitou.
B – Výkon místo bytí
Snažíš se zasloužit si přijetí.
Ale hodnota se nedá zasloužit.
Ta už v tobě je.
C – Na cestě k sobě
Začínáš vidět pravdu.
Ale starý pocit tě ještě stahuje zpět.
Tohle je přechod.
Velmi citlivý a důležitý.
D – Vnitřní hodnota
Neznamená to, že o sobě nikdy nepochybuješ.
Znamená to,
že se o ty pochybnosti už neopíráš.
JEMNÉ ZAKONČENÍ
Nemusíš se stát „víc“,
abys byla dost.
Možná dnes jen zkusíš
na chvíli nevěřit tomu hlasu,
který říká opak.
A dovolíš si ucítit…
jaké to je být sama sebou
bez podmínek.
Protože „dost“…
nikdy nebylo něco,
co bys měla dosáhnout.
Bylo to vždycky v tobě.
v lásce, úctě, respektu a absolutní pravdě