Dlouho jsem si myslela,
že když budu mít věci pod kontrolou…
budu v klidu.
Plánovala jsem.
Hlídala.
Přemýšlela dopředu.
Snažila jsem se mít jistotu,
že se nic nepokazí.
A možná to na chvíli fungovalo.
Ale ten klid nepřicházel.
Jen napětí.
Protože čím víc jsem se snažila držet věci pod kontrolou…
tím víc jsem cítila,
že mi něco uniká.
A tak jsem přidala.
Víc kontroly.
Víc hlídání.
Víc snahy.
Až jsem si jednou dovolila zastavit.
Ne to, co se děje venku.
Ale to, co se děje ve mně.
A uviděla jsem něco,
co jsem předtím nechtěla vidět.
Že kontrola mi nedává klid.
Dává mi jen pocit,
že jsem o krok napřed před strachem.
Ale ten strach tam pořád je.
Jen čeká.
Možná kontrola není řešení.
Možná je to jen způsob,
jak oddálit něco,
co nechceš cítit.
A možná…
ve chvíli, kdy si dovolíš pustit,
se objeví něco,
co jsi hledala celou dobu.
Ne jistota.
Ale klid.
🖤🐑 Sofie